Petr Najman: „Zlaté Hořice“

Petr Najman se při letošních závodech 300 zatáček Gustava Havla v Hořicích v Podkrkonoší představil nově ve třídě Superbike. Premiéra to byla více než vydařená, když závod nejsilnější třídy vyhrál. Navíc hned poté, co vyhrál i závod v Supermonech.
Tisková zpráva Petra Najmana, foto: Jan Kobzáň

Legendární závody 300 zatáček Gustava Havla konané v Hořicích v Podkrkonoší jako každý rok přilákaly spousty jezdců i fanoušků. Letošní 63. ročník vyšel skvěle na počasí a celý víkend bylo krásně slunečno. Petr Najman se sem nejprve přihlásil do tradiční třídy Supersport, nicméně následně to změnil, a nakonec nastoupil do Superbiků, v Hořicích poprvé. K tomu si přidal závod Supermono, tak, jako to jezdil před lety.

Petr od samého začátku potvrzoval roli favorita, kdy jezdil jedny z nejlepších časů na trati. Ve třídě Supermono vyhrál oba kvalifikační tréninky a bral pole position s časem 2:21,723. Ve třídě Superbike vyhrál první kvalifikaci a ve druhé útočil také na první pozici, ale kvůli pomalejším jezdcům se mu nepodařilo zajet lepší kolo a skončil druhý s časem 2:16,911.

První závod Superbiků byl dvakrát přerušen červenou vlajkou, poté, co byl Petr vždy na první pozici. Závod byl předčasně ukončen. Následoval závod Supermono, kde se také ujal vedení a vyhrál s náskokem necelých 17 vteřin. Vrcholem víkendu tak byl druhý závod Superbiků, který uzavíral harmonogram. V závodě Petr pokračoval ve stejně dobrém tempu a dojel si pro výhru s náskokem přes 17,5 vteřiny.

Petr Najman
"Hořické 300 ZGH jsou pro mě každoročně vrcholem sezóny na začátku sezóny. Přihlásil jsem se do kategorií Supersport a Supermono, ale nějakých deset dní před závody jsem si to rozmyslel. Řekl jsem si, že je to pro mě vlastně volný závod a že bych si tam chtěl vyzkoušet R1, kterou mám jako tréninkovou motorku. Proto jsem se dodatečně přihlásil do Superbiků. Nebylo to pro mě jednoduché, váhal jsem, zda je to správné rozhodnutí. Tím, že je to volný podnik a nezasahuje do žádného mého šampionátu, který jedu celý rok se Supersportem, tak jsem to tak zvolil.
V sobotu jsme začali tréninky, ale hned přišla přerušení. To bylo časově náročné a neustále se měnil harmonogram. Na R1 jsem hned v prvním tréninku dojel první s časem 2,16, což nebylo vůbec špatné na první vyjetí s litrem v Hořicích. Cítil jsem, že je ale potřeba ještě něco změnit a upravili jsme nastavení. Pomohli i mi někteří další jezdci, od kterých jsem si koupil třeba tlumič řízení a další věci. Všechno jsme předělali a následovala kvalifikace Supermona. Tam se mi podařilo zajet čas 2:23, což už byl neoficiální rekord trati. Ve druhé kvalifikaci jsem to stáhl ještě o dvě vteřiny a zajel 2:21,7, což byl opět neoficiální traťový rekord a získal jsem první místo. Ve druhé kvalifikaci Superbiků jsem vyjel a motorka fungovala dobře, ale bohužel byl na trati velký provoz. Trénink byl navíc zkrácen kvůli pádům atd., tak jsem nestihl zajet žádné volné kolo a tím jsem skončil druhý. Věděl jsem, že mám velké rezervy a že čas půjde dolů.
Neděle slibovala pěkné počasí. Bylo dobře, že nemělo pršet. Čekal nás první závod Superbiků. Do něj jsem dobře odstartoval a jel jako první. Okamžitě jsem si udělal náskok a po prvním kole vedl o tři vteřiny. Bohužel poté jeden jezdec spadl a závod byl přerušen červenou vlajkou. Zahnali nás do boxů a čekali jsme na obnovení závodu. Následoval restart. Opět se mi podařilo dobře odstartovat, byl jsem první a budoval si náskok. Bohužel asi v polovině prvního kola byla znovu červená vlajka z důvodu zkolabování diváka. Musela k němu vyjet sanitka a tím nám zrušili první závod, protože když je dvakrát přerušení červenou vlajkou, tak se dál nepokračuje. Ředitelství závodu se rozhodlo, že se tento závod přesouvá na ten odpolední. Měl jsem chvíli pauzu a čekal na závod třídy Supermono.
Do závodu Supermon jsem odstartoval první a hned jsem se snažil nasadit tempo, protože jsem očekával, že zhruba v půlce závodu začneme předjíždět ostatní o kolo. To se potvrdilo, ale už jsem měl pěkný náskok. Podařilo se mi zajet už oficiální rekord trati 2:21,8 a dojel jsem první. Poté už byla jen malá pauza a následoval závod Superbiků. Do tohoto závodu jsem dobře odstartoval a hned se ujal vedení. Snažil jsem se jet rychle, abych si udělal náskok, protože byly velké rozdíly mezi jezdci a zase to slibovalo, že budeme brzy dojíždět jezdce o kolo. Povedlo se mi zajet čas 2:14,3. Myslím si, že to byl skvělý čas na to, že jsem jel na Superbiku poprvé Hořice. Tím jsem také stanovil český rekord trati na Superbiku, což je pro mě velký milník. Kolo, co kolo jsem si budoval náskok a dojel jsem do cíle první se slušným náskokem. Měl jsem opravdu velkou radost, protože to rozhodnutí jet na litru pro mě bylo těžké, zda do toho jít nebo ne. Ve výsledku to bylo dobře, protože nám to sedlo, všechno fungovalo a byly to hezké závody. Moc jsem si to užil. Získal jsem dvě vítězství v jeden den v Hořicích a jedno z toho v nejprestižnější třídě.
Závěrem chci moc poděkovat týmu, který fungoval skvěle. Bylo to bezproblémové, úžasný víkend. Děkuji také všem sponzorům za podporu a v neposlední řadě fanouškům za vytvoření skvělé atmosféry kolem trati. Nyní nás čeká další podnik IRRC v Chimay."