Najman: Rekord, pád i pohár ze srpnových Hořic

Letošní ročník ČTT a IRRC v Hořicích skončil pro Petra Najmana dvěma rozdílnými výsledky. V prvním závodě zajel nový traťový rekord, ale poté přišel pád. Naštěstí mohl nastoupit do druhého závodu, kde si zlepšil chuť druhým místem.
Tisková zpráva Petra Najmana

Čtvrté závody letošní sezóny IRRC se odjely u nás v Hořicích v Podkrkonoší, kam přijížděl Petr Najman jako průběžně vedoucí jezdec třídy Supersport. Závodní víkend začal pěknými setkáními s fanoušky, jak na náměstí, tak v depu a poté už se začal soustředit na výkon na trati. V kvalifikacích si vyjel start z prvního místa, což bylo skvělé ukončení sobotního programu.

V prvním nedělním závodě se hned pustil do boje o vítězství, zajel nový traťový rekord v hodnotě 2:14,531, ale bohužel poté přišel nečekaný pád. Naštěstí z něj vyvázl bez zranění, ale s motorkou už pokračovat v závodě nešlo. Mechanikům se podařilo stroj opravit a ve druhém závodě i přes potlučení z prvního závodu dokázal vybojovat druhé místo a připsal si důležitých dvacet bodů do hodnocení. I když to nestačilo na udržení průběžného vedení, je druhý se ztrátou 13 bodů. Nyní se připravuje na další závody IRRC, které se pojedou v německém Schleizu 23. – 24. srpna 2025.

Petr Najman
"Do Hořic jsem přijížděl jako vedoucí závodník a cílem bylo tuto pozici udržet. Byl jsem moc rád za spoustu fanoušků, kteří dorazili v pátek na podpisovku i na naší akci v depu s Beton Transportem. Víkend sliboval pěkné počasí, takže jsme očekávali, že se pojede velice rychle. V sobotu jsme začali první kvalifikací, kde jsem zajel 2:17, což pro mě byla nejrychlejší první kvalifikace, jakou jsem v Hořicích zajel. Nicméně to bylo o nějakých sedm desetin vteřiny pomalejší, než zajel první Marek Červený. Ten už měl za sebou kvalifikaci v Supertwinech, takže už byl na trati a byl rozježděný. Měli jsme také špatné nastavení motorky, takže jsme ji do druhé kvalifikace nastavili na Hořice lépe. Podařilo se mi kvaldu vyhrát o jednu desetinu vteřiny. S výsledkem jsem byl velice spokojený, že jsem byl první na startovním roštu.

Do nedělního prvního závodu jsem dobře odstartoval a jel na prvním místě. Držel jsem za sebou Marka Červeného a věděl jsem, že to bude těžký závod. Na začátku jsem jel volněji a poté na to začal tlačit, abych si vybudoval náskok. Šlo to jen po pár desetinkách, Marek byl hodně v kontaktu. Ve čtvrtém kole jsem zajel traťový rekord 2:14,531 a měl jsem rozjeté ještě lepší kolo. Myslím, že to bylo šesté kolo, kdy jsem měl rozjeto neuvěřitelně o vteřinu rychleji. Potvrdilo se mi to i na Lukavci, ale přijeli jsme na Dachovy a v zatáčce, kde bych to vůbec nečekal, protože je tam asfalt nakloněný a motorka tam lépe drží, jsem přidal plyn a dostal highsidera. Letěl jsem z motorky jak Gagarin. Zůstal jsem ležet na silnici, ale díky výbavě od RST a airbagu se mi nic nestalo, mám jen pár naraženin a modřin. Snažil jsem se hned vstát a zvednout motorku, ale bohužel měla poškozenou přední brzdu, takže by se v závodě nedalo pokračovat. Motorku jsem proto odtáhl na stranu a tím pro mě skončil první závod. Jsem rád, že se mi nestalo nic vážného.

Tým dal motorku do pořádku a mohl jsem vyjet do druhého závodu. Do závodu jsem dobře odstartoval, ale cítil jsem, že nemám tempo a že přede mě Marek brzy půjde. Snažil jsem se ho chytit, ale po pádu, který nebyl hezký, mě hlava nepustila, abych jel rychleji. Jel jsem tak, abych dojel do cíle a posbíral alespoň nějaké body. Udržel jsem druhé místo a získal dvacet bodů. S tím odjíždíme z Hořic. Nejsou to moje nejpovedenější Hořice, mrzí mě, že jsme ztratili průběžné vedení, ale to tak je. Ještě nás čekají další dva podniky, celkem čtyři závody a stát se může cokoliv. Závěrem opravdu moc děkuji všem, co mě přišli podpořit, moc si toho vážím a nyní už se připravujeme na závody v Schleizu."