Grand Prix čeká oslava 1000. závodu MotoGP

Příští víkend sfouknou svíčky na velmi speciálním narozeninovém dortu. Nejvyšší třída Grand Prix oslaví na Red Bull Ringu svůj 1000. Grand Prix – tisíc závodů za 76 let plných dramat, hrdinů, padouchů, triumfů a tragédií.
Zdroj: Dorna Sports - Nick Harris / www.motogp.com, foto:

Tři čtvrtě století osvětlené skutečnými legendami, jako jsou Duke, Surtees, Hailwood, Agostini, Rainey, Doohan, Rossi a Marquez. Tisíc Grand Prix objíždějících svět na ikonických místech: Assen, Phillip Island, Isle of Man, Sachsenring, Indianapolis, Buriham, Buddh a Losail. Šampionát, který umožnil technickým géniům a inovacím posunout hranice možností až na samý limit a ještě dál.

První Grand Prix MotoGP se musela konat na legendárním horském okruhu TT na ostrově Man 17. června 1949. Závod o délce sedmi kol a 425 km vyhrál Harold Daniell na továrním motocyklu Norton.

Trvalo 13 let, než se odjelo prvních 100 Grand Prix MotoGP. Sté Grand Prix na Sachsenringu v NDR vyhrál v srpnu 1962 Mike Hailwood na motocyklu MV Augusta.

O deset let dříve, v italské Monze, přinesl MV Agustě první vítězství v Grand Prix další britský jezdec, Les Graham. O rok později, v roce 1953, se 44letý Fergus Anderson na motocyklu Moto Guzzi stal nejstarším jezdcem, který vyhrál Grand Prix v královské třídě. V Grand Prix Španělska v Montjuic Parku v Barceloně porazil Itala Carla Bandirolu o téměř půl minuty.

Grand Prix byly dlouhé a náročné jak pro jezdce, tak pro stroje. V roce 1957 vyhrál Skot Bob McIntyre nejdelší závod v 76leté historii Grand Prix. Jezdec Gilery potřeboval tři hodiny, dvě minuty a 57 sekund, aby absolvoval osm kol 60,27 km dlouhého horského okruhu TT na ostrově Man.

200. závod MotoGP se konal na legendárním nizozemském okruhu TT v Assenu a vyhrál ho Giacomo Agostini na MV Agusta. O šest let dříve získal Jim Redman své první vítězství, první vítězství Hondy a první vítězství japonské továrny v kategorii MotoGP, když zvítězil v západoněmecké Grand Prix v Hockenheimu. O tři roky později vyhrál Godfrey Nash u města Rijeka Velkou cenu Jugoslávie na okruhu Opatija. Bylo to naposledy, kdy jednoválcový stroj vyhrál Grand Prix MotoGP, a nastala éra dvoutaktů. Na Grand Prix Ulsteru v roce 1971 zvítězil Australan Jack Findlay na motocyklu Suzuki. Bylo to první vítězství dvoutaktního stroje v MotoGP.

O deset let později oslavil Barry Sheene 300. Grand Prix MotoGP a v roce 1981, když vyhrál svou poslední Grand Prix v Anderstorpu. Bylo to jeho jediné vítězství na Yamaze a trvalo dalších 35 let a 533 Grand Prix, než se další britský jezdec prosadil v královské třídě.

V roce 1973 vyhrál Jarno Saarinen Grand Prix Francie na okruhu Paul Ricard. Bylo to poprvé, co čtyřválcový dvoutaktní stroj vyhrál závod MotoGP. Finský jezdec Saarinen byl angažován, aby vedl útok Yamahy v kategorii MotoGP, ale tragicky zahynul o několik týdnů později v Monze. O tři roky později, na starém okruhu Nürburgring, si Agostini i MV Agusta zajistili své poslední vítězství v MotoGP při Grand Prix západního Německa v roce 1976. Bylo to také poslední vítězství čtyřtaktního motocyklu v kategorii MotoGP (500cc). Ago, který tak dlouho dominoval této kategorii, se rozloučil se svým 68. vítězstvím v MotoGP.

Na Grand Prix Belgie v roce 1977 dosáhl Barry Sheene na čtyřválcovém motocyklu Suzuki RG 500 nejvyšší průměrné rychlosti v 76leté historii Grand Prix. Mistr světa dosáhl průměrné rychlosti 217,37 km/h v desetikolovém závodě na okruhu Spa-Francorchamps o délce 14,120 km.

Grand Prix se konaly v rychlém sledu a v roce 1989 jsme dosáhli 400. vítězství, když Eddie Lawson zvítězil za Hondu v Le Mans ve Francii. V červenci 1982 vyhrál Američan Freddie Spencer svůj první závod Grand Prix MotoGP v belgickém Spa-Francorchamps. Bylo to první vítězství tříválcového dvoutaktního stroje Honda a "Fast Freddie" byl v té době nejmladším vítězem Grand Prix MotoGP, dokud nepřišel jistý Marc Marquez.

O sedm let později přišlo půlstoletí, když Mick Doohan vyhrál zkrácený závod v italské Imole. O 81 Grand Prix později vyhrál první závod, ve kterém mohly čtyřtaktní stroje o objemu 990 ccm závodit s dvoutaktními stroji MotoGP v japonské Suzuce, Valentino Rossi na čtyřtaktní Hondě. Pouhých šest měsíců později, v roce 2002, bylo třetí místo Lorise Capirossiho v japonském Motegi posledním pódiovým umístěním dvoutaktního stroje v královské třídě.

Sete Gibernau oslavil 600. Grand Prix vítězstvím nad Rossim v napínavém souboji v Le Mans v závodě zkráceném kvůli dešti. O dvě Grand Prix později, v roce 2003, přinesl Capirossi Ducati první vítězství v královské třídě v Barceloně.

Rossi v roce 2004 přestoupil z Hondy k Yamaze a opět přepsal historii. Vyhrál úvodní Grand Prix sezóny v jihoafrickém Welkomu. Rossi je jediným jezdcem, který vyhrál po sobě jdoucí závody královské třídy na motocyklech dvou různých výrobců.

O pouhé tři Grand Prix později se v italském Mugellu odehrál nejkratší závod královské třídy v historii. Rossi vyhrál šestikolový závod za pouhých 12 minut a 6,803 sekundy. Původní závod byl po 17 kolech zastaven kvůli dešti. Pravidla byla změněna na formát "flag-to-flag", který umožňoval jezdcům během závodu vyměnit stroje s jinými pneumatikami. Poprvé byl tento formát použit dva roky po Mugellu na australském Phillip Islandu v Grand Prix, kterou vyhrál Marco Melandri.

Ve stejném roce vyhrál Australan Troy Bayliss poslední Grand Prix ve Valencii. Bylo to poprvé, co mistr světa Superbike vyhrál závod nejvyšší třídy. V roce 2007 byl objem motorů MotoGP snížen na 800 ccm. Casey Stoner přinesl Ducati vítězství v prvním závodě sezóny v Kataru, kde jel na motocyklu Ducati.

O rok později, při 681. Grand Prix, se na okruhu Losail v Kataru konala vůbec první Grand Prix pod umělým osvětlením. Byla to zcela odlišná situace od první Grand Prix na ostrově Man před 59 lety. Stoner opět vyhrál závod pro Ducati, což zopakoval o rok později v první Grand Prix královské třídy, která se jela podle pravidla jednotných pneumatik.

Jorge Lorenzo vyhrál 700. Grand Prix v Motegi v roce 2009. Bylo to teprve druhé vítězství španělského jezdce Yamahy v MotoGP. Jeho první přišlo o 16 Grand Prix dříve. O rok později vyhrál Rossi úvodní závod v Kataru, kde byli jezdci omezeni na použití šesti motorů během sezóny. V závodě číslo 750 bylo příhodné, že Stoner vyhrál poslední Grand Prix v éře 800 ccm pro Hondu ve Valencii v roce 2011.

Lorenzo zvítězil v prvním závodě nové éry 1000 ccm. O rok později, v roce 2013, se Marc Marquez stal nejmladším vítězem v historii královské třídy, když zvítězil za Hondu na novém okruhu Circuit of the Americas v Texasu. Byl to teprve jeho druhý závod MotoGP. 795. Grand Prix se konala na Sachsenringu v roce 2014. Bradley Smith skončil na 19. místě, jen 56,293 sekundy za vítězem závodu Marquezem. Bylo to poprvé v historii Grand Prix královské třídy, kdy prvních 19 jezdců projelo cílem v čase pod jednu minutu. Ve stejném roce vyhrál Rossi doma v Misanu. Bylo to jeho první vítězství po více než roce a stal se jezdcem s nejdelší vítěznou kariérou všech dob v závodech Grand Prix.

Lorenzo oslavil 800. Grand Prix vítězstvím s 10sekundovým náskokem v Aragonu v závodě flag-to-flag. V březnu 2016 byla zavedena nová pravidla, která zahrnovala použití jednotné specifikace ECU a softwarového balíčku. Michelin nahradil Bridgestone jako jediný dodavatel pneumatik. Na 833. Grand Prix v Brně ve stejném roce se Cal Crutchlow stal prvním britským vítězem v královské třídě po 35 dlouhých letech. O tři Grand Prix později v Sepangu v Malajsii se Andrea Dovizioso stal devátým vítězem sezóny. Dodnes je to nejvyšší počet různých vítězů v jedné sezóně.

O rok později vyhrál Rossi svou 89. Grand Prix v královské třídě, když si v Assenu zajistil poslední vítězství své kariéry. V srpnu 2020 přinesl nováček Brad Binder týmu KTM první vítězství v MotoGP v Brně. O dvě Grand Prix později oslavil tým KTM opět na 900. Grand Prix. Miguel Olivera si zajistil domácí vítězství na Red Bull Ringu a stal se prvním a jediným portugalským jezdcem, který vyhrál Grand Prix v královské třídě.

V posledním desetiletí, v roce 2021 v Kataru, byli Fabio Quartararo a Johan Zarco prvními francouzskými jezdci, kteří skončili na prvním a druhém místě v historii královské třídy. Ve stejném roce v Silverstone skončilo poprvé od roku 1974 v první šestce šest různých výrobců.

V listopadu téhož roku odjel Valentino Rossi svou poslední Grand Prix ve Valencii. Byl to jeho 372. start v královské třídě, což představovalo více než 40 % celého šampionátu. O rok později přinesl Aleix Espargaro Aprilie první vítězství v královské třídě v Argentině. O patnáct Grand Prix později zvítězil Alex Rins na Phillip Islandu v nejtěsnějším finiši v historii královské třídy. Prvních sedm jezdců dělilo pouhých 0,884 sekundy.

V dubnu 2024 zvítězil Maverick Vinales v Austinu a stal se prvním jezdcem v éře MotoGP, který vyhrál pro tři různé výrobce. O pět měsíců později zvítězil Marc Marquez poprvé na Ducati v Aragonu. Bylo to jeho první vítězství za 1043 dní od jeho předchozího vítězství v Misanu v roce 2021. Ducati získala v Misanu své 100. vítězství v královské třídě a poté obsadila prvních šest míst na Phillip Islandu.

Na 988. Grand Prix tohoto roku skončili Marc a Alex Marquez na prvním a druhém místě v Thajsku. Bylo to poprvé první a druhé místo pro bratry v jakékoli třídě Grand Prix. O dva měsíce později bylo vítězství Johana Zarca v Le Mans prvním francouzským domácím vítězstvím za 71 let. Jeho vítězství na Hondě ukončilo sérii 22 po sobě jdoucích vítězství Ducati.

Zhluboka se nadechněte, sfoukněte svíčky a připravte se na 1000. Grand Prix. Svět se změní k nepoznání, ale závody budou vždycky závody.